Článek Filipa Děchtěrenka a Jiřího Lukavského z roku 2016 se zabývá metodologií vizuálních experimentů a otázkou, jak efektivně ve výzkumu očních pohybů odfiltrovat případné vzorce pohybu očí, které proband při plnění experimentů využívá. Konkrétně se tak Filip s Jiřím jinými slovy ve své studii ptali na otázku, zdali jsou vzorce pohybu očí symetrické i v případě, že pozorovanou scénu přetočíme kolem osy. Takovéto bádání má kupř. smysl proto, abychom se v rámci vizuálních experimentů mohli vyhnout filler tasks a zjistili tak, zdali takovéto pootočení neušetří čas a nedostaneme přesto stejný efekt.
V sérii experimentů byly měřeny oční pohyby pomocí eyetrackeru v paradigmatu MOT (Multiple object tracking). Proband v takovýchto experimentech pozoruje scénu, na které má vyznačeno několik pohybujících se objektů mezi jinými objekty, které slouží jako distraktory. Průběh úlohy je schématicky zobrazen na Obr 1. Video verze je k dispozici na Youtube (https://www.youtube.com/watch?v=lAQM4QJRYV8).
Obrázek č. 1: Ukázka úlohy sledování více objektů. Nejprve jsou zobrazeny objekty a část je barevně označena (obrázek vlevo). Poté se objekty stanou nerozlišitelnými a rozpohybují se. Nakonec je úkolem participanta označit původně sledované objekty.
Výhodou MOT experimentů je právě to, že otočení scény zrcadlově podle obou os nemění samotnou logiku scény, jako by tomu kupř. mohlo být v případě filmu apod. Proto se zdá být logické, že by k takovýmto změnám otočením obrazu nemělo dojít – dle zjištění některých autorů by to totiž bylo v rozporu s očekáváním, že v případě scény se skupinou objektů máme tendenci vnímat celý tento shluk centrovat a vnímat jako jeden objekt. 
Naproti tomu jiní autoři uvádějí, že máme tendenci vnímat scény asymetricky, vzorce očních pohybů tak tuto asymetrii mohou kompenzovat a být tak mezi lidmi značně odlišné (Ukázka operace zrcadlového otočení scény je zobrazena na Obr. 2).
Obrázek č. 2: Ukázka zrcadlového převrácení. Šipka značí směr pohybu objektu.
Výsledky
Výsledky studie poukazují na to, že otočení MOT scény dle osy x a osy y skutečně přináší rozdílné výsledky – vzorce očních pohybů se signifikantně mění dle otočení. Zajímavé ovšem je, že je tomu jinak v případě otočení dle osy y – zde je rozdíl nižší (13 %) než v případě otočení dle osy x (22 %). Větších rozdílů tak probandi dosahují, když scénu s pohybujícími se objekty otočíme vertikálně.
17/6/2018 (mp, fd)
Zdroje
Děchtěrenko, F., Lukavský, J., & Holmqvist, K. (2017). Flipping the stimulus: Effects on scanpath coherence?. Behavior research methods, 49(1), 382-393.
