Experimenty
V laboratoři si studenti mohou splnit Účast na výzkumu, která je povinnou součástí některých předmětů na Katedře psychologie a v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace.
Přihlašování na experimenty probíhá přes externí aplikaci: www.experimenty-labels.cz
Nejprve je třeba se do aplikace zaregistrovat. Po úspěšné registraci a potvrzení e-mailem vám budou zasílány pozvánky na účast v experimentech. Poté stačí pouze přihlásit na vybraný volný termín.
Pokud jde o účast v rámci kurzů Obecná psychologie a Účast na lingvistických a psychologických experimentech v laboratoři LABELS (ABO700398), nemusíte se o nic dalšího starat. Koordinátorka zajistí předání informace o tom, že jste splnili svou povinnost, odpovídajícím vyučujícím.
Pokud sbíráte hodiny do Účasti při výzkumu, pak si stáhněte ze sylabu předmětu danou tabulku a účast na experimentech Vám bude potvrzena na debriefingu, který se obvykle koná ke konci letního semestru.
Stáže
V laboratoři mohou studenti FF nastoupit na odborné stáže, jimiž je možné splnit požadavky na odborné praxe, vždy podle pravidel programu, v němž student studuje.
Je také možné vykonávat stáž jako dobrovolník a získat tak zkušenosti a doloženou praxi. Náplní většiny stáží je administrace experimentu (od sběru dat až po zadávání do systému).
V případě zájmu o stáž žádáme zájemce o zaslání stručného životopisu a seznamu svých dovedností, které by mohly být přínosné v rámci stáže (labels@ff.cuni.cz).
Studentské práce
V laboratoři je možné realizovat diplomové a dizertační práce, případně i jiné studentské práce. Práce jsou zadávány na katedrách FF, příp. dalších spoupracujících institucích, a laboratoř pak slouží jako prostředí k jejich realizaci. Na této stránce naleznete názvy a anotace diplomových prací, které v současné době vypisují odborníci spojení s laboratoří.
Pokud máte zájem o některé z těchto témat pro svoji diplomovou práci, kontaktujte příslušného vedoucího. Pokud vedete diplomové práce a rádi byste využili laboratoře, kontaktujte Filipa Smolíka (smolik@praha.psu.cas.cz) a Katarínu Šútorovou (labels@ff.cuni.cz). V případě zájmu se lze dohodnout na tom, aby téma diplomové práce bylo rozšířeno tak, že by se mohlo stát tématem dizertace.
V současné době jsou vypsána tato diplomová témata:
Vliv imerze a způsobu prezentace na zrakové vnímání
Vypsal: Mgr. Jiří Lukavský, PhD.
Zprostředkované zrakové informace dnes přijímáme mnoha různými způsoby. Sledovat film nebo prohlížet fotografie můžeme na obrazovce monitoru, ale také na plátně nebo obrazovce mobilu. Cílem je zjistit, jak mediální prezentace materiálu (fotografií nebo videa) na obrazovkách různých velikostí ovlivňuje naše způsoby získávání informací. Rozdíly mohou být různé - můžeme se cítit různě pohlceni scénou, mohou se lišit oční pohby, časy sledování, schopnost postřehnout detaily scény. Součástá práce bude provedení experimentu, tkerý porovná zrakové chování v ejdné úloze alespoň ve dvou způsobech prezentace.
Kamufláž z pohledu zrakového vnímání
Vypsal: Mgr. Jiří Lukavský, PhD.
V přírodě i v lidském chování často vidíme snahy nebýt spatřen. Cílem práce je zmapovat druhy technik kamufláže a jejich funkce z pohledu zrakového vnímání a pozornosti. Součástí práce bude provedení experimentu, který bude demonstrovat některé mechanismy kamufláže - jak se v daných podmínkách nejlépe schovat, nebo naopak, jak nejvíce upoutat pozornost?
Charakteristiky prostoru a chyby při zapamatovávání scény
Vypsal: Mgr. Jiří Lukavský, PhD.
Pokud lidé vidí fotografii, dochází při opakovaných prezentacích k chybám vybavení, kdy mají pocit, že v předchozích případech viděli větší část scény (tzv. boundary extension, Intraub & Richardson, 1989). Cílem práce je otestovat, jaký vliv na tento efekt mají globální charakteristiky scény (otevřenost, hloubka, zaplněnost). Úkolem bude vybrat vhodné fotografie a provést sérii paměťových experimentů. Z teoretického hlediska se práce na týká základních mechanismů vnímání, vizuální paměti a pozornosti. Pro zpracování bude třeba ochota nastudovat současnou relevantní literaturu, znalost statistiky (na úrovni lineární regrese a analýzy rozptylu). Výhodou je zájem o fotografování.
Testování časového rozlišení pozornosti
Vypsal: Mgr. Jiří Lukavský, PhD.
Experimenty s tzv. attentional blink ukazují, že pokud sledujeme na obrazovce rychle po sobě jdoucí sled písmen a hledáme mezi nimi 2 cíle, tak nám vyhovuje pokud buď následují přímo po sobě a nebo naopak je mezi nimi větší počet jiných písmen (viz např. Dux & Marois, 2009). Tento jev se sleduje většinou v rámci experimentu, ale bylo by praktické metodu zkrátit a zefektivnit. Cílem je navrhnout a otestovat adaptivní variantu experimentu, vyzkoušet citlivost metody a její vztah k původnímu způsobu administrace. Z teoretického hlediska se práce na týká základních mechanismů pozornosti a teorie měření. Pro zpracování bude třeba ochota nastudovat současnou relevantní literaturu a odpovídající statistické metody (adaptivní testování).
Sledování více objektů a manipulace s nimi
Vypsal: Mgr. Jiří Lukavský, PhD.
Sledování více objektů (multiple object tracking, Pylyshyn & Storm, 1988) je metoda pro testování lidské schopnosti rozdělit pozornost na víc míst. Většinou se provádí tak, že lidé objekty jen pasivně sledují. Moderní dotykové displeje ale umožňují aktivní variantu, kdy lidé objekty řídí dotykem. Cílem práce je v sérii několika experimentů otestovat vybrané aspekty zrakové pozornosti při administraci na tabletu s dotykovým displejem. Z teoretického hlediska se práce týká základních mechanismů vnímání, motoriky a pozornosti. Pro zpracování bude třeba ochota nastudovat současnou relevantní literaturu a znalost statistiky (na úrovni lineární regrese a analýzy rozptylu).
Studie dvojčat a genetika komunikačních schopností v dětství
Vypsal: PhDr. Filip Smolík, PhD.
Diplomand spolu s vedoucím vytvoří, podle existujícího vzoru, dotazníkovou metodu pro zjišťování vývoje komunikačních schopností v raném dětství. Získá kontakty na organizace sdružující rodiče dvojčat a s jejich pomocí získá rodiče k tomu, aby na internetu odpověděli na vytvořenou metodu. Získaná data pod vedením vedoucího využije k výpočtu toho, jak silné jsou dědičné a environmentální vlivy na měřené aspekty komunikačních schopností.
Faktory ovlivňující rychlost zpracování slov u dospělých: sémantické faktory a morfologický priming
Vypsal: PhDr. Filip Smolík, PhD.
Cílem studie bude zjišťovat, do jaké míry je rychlost rozpoznávání slov ovlivněna představitelností slova a do jaké míry to má vliv na zpracování gramatické informace ve slovech. Diplomand vytvoří dotazníky pro zjišťování míry představitelnsosti slov a administruje je. Získané normy využije při přípravě experimentu, kde bude sledovat vliv představitelnosti a dalších faktorů na rychlost porozumění slovům.
Opakování vět a pracovní paměť
Vypsal: PhDr. Filip Smolík, PhD.
Cílem práce bude ověřit vztah epizodickým zásobníkem (bufferem) a centrální exekutivou podle Baddeleyho modelu pracovní paměti a studovat jejich roli při opakování vět. Úloha opakování vět představuje citlivé měřítko vývojových poruch jazykové komunikace. I u dospělých patrně existuje vztah mezi jazykovými schopnostmi a výkonem při opakování vět. Zároveň je opakování vět paměťovou úlohou, která se v aktuální verzi Baddeleyho teorie považuje za měřítko tzv. epizodického bufferu, integrační součásti pracovní paměti. Hlavní otázka diplomové práce bude, jakým způsobem interaguje epizodický buffer a znalost jazyka uložená v dlouhodobé paměti, a nakolik hraje v jejich interakci roli exekutivní složka pracovní paměti. Autor práce provede sérii experimentů sledujících výkon dospělých v sérii paměťových a jazykových úloh, provede analýzu dat a ve spolupráci s vedoucím interpretuje výsledky.
Stará a nová informace a její vliv na strukturování vět
Vypsal: PhDr. Filip Smolík, PhD.
Experimentální studie se opře o metodu čtení vlastním tempem a bude testovat, nakolik je snadnost porozumění větám ovlivněna aktuálním členěním, tedy návazností na kontext. Věty jako "Honza četl knihu." a "Knihu četl Honza." se liší v tom, pro jaký kontext jsou přípustné. Studie bude testovat, do jaké míry to má vliv na skutečný proces porozumění v reálném čase v průběhu vnímání těchto vět. Student podle vzoru (německý experiment kolegů z University v Göttingenu) vytvoří podnětové věty, pod vedením vytvoří experiment, administruje ho a vyhodnotí data.
Představitelnost slov a mentální reprezentace gramatických tvarů v dětství
Vypsal: PhDr. Filip Smolík, PhD.
Práce naváže na studii Pradové a Ullmana (2008), kteří zjistili, že snadněji představitelná anglická nepravidelná slovesa jsou snadněji zpracovávána při odvozování gramatických tvarů. Diplomová práce se pokusí tento efekt replikovat u českých dětí. Student s vedoucím vyvinou úlohu, která bude testovat vybavování různých gramatických tvarů slov. U různě starých dětí školního věku se pak bude testovat, zda slova s různou mírou představitelnosti a dalších sémantických charakteristik vykazují rozdíly ve snadnosti zpracování.
